Pařížský autor detektivních románů, který zemřel před 30 lety, byl celý život anarchistou a zůstává dodnes populární.
~ Maurice Schuhmann ~
Francouzský anarchistický autor detektivních románů a surrealista Léo Malet zemřel 3. března 1996, když seděl před televizorem. Narodil se v Montpellier v roce 1909, již v raném věku se zapojil do anarchistického hnutí a psal pro časopisy jako Le Libertaire a L’En-Dehors. Jeho spojení s druhým jmenovaným není nijak překvapivé – podobně jako jeho redaktor, bývalý tolstojovec Emile Armand, se ani Malet nedistancoval od tehdejších ilegalistů, ale naopak s nimi spíše sympatizoval – ať už s Julesem Bonnotem a jeho gangem, jejichž příběh později zpracoval ve svém románu La Vie est dégueulasse (Život je hnusný), nebo s Mariusem Alexandrem Jacobem
Později spolupracoval se surrealisty – zejména s André Bretonem – a také s trockisty. Anarchismus však zůstal v jeho díle přítomný natrvalo.
Od roku 1943 publikoval kromě jiného detektivní romány pod různými pseudonymy (např. Johnny Metal). Ve své autobiografii La Vache Enragée uvedl jako jeden ze svých hlavních zdrojů inspirace gentlemana-lupiče Arsèna Lupina, kterého vytvořil Maurice Leblanc. Nejvíce se proslavil příběhy jejichž hlavním hrdinou byl soukromý detektiv Nestor Burma, které se vyznačují především výrazným pařížským lokálním koloritem a parodií na americkou drsnou školu (hard-boiled) dané éry.
Inspirován dílem Pařížské záhady, moralizujícím románem z poloviny 19. století od socialisty Eugèna Suea, vytvořil cyklus Nové záhady Paříže. Každý román v sérii se odehrává v jiném pařížském obvodu. Autobiografické zkušenosti – včetně jeho zapojení do anarchistického hnutí – se do těchto děl opakovaně promítají. Úspěšná knižní série byla několikrát adaptována pro film, zpracována do komiksové podoby – zejména anarchistickým kreslířem Jacquesem Tardim (jeden z těchto komiksů Mlha na mostě Tolbiac vyšel i v češtině) – a produkována jako rozhlasové hry. Obdržel několik prestižních cen za detektivní literaturu a jeho díla se dodnes dočkávají reedic.
Napsal také společensky kritickou takzvanou „černou trilogii“, která zahrnuje zmíněný román o Bonnotovi. Jde o příběhy o outsiderech a lidech na okraji francouzské společnosti. Z dnešního pohledu však existují i důvody ke kritice – zejména s ohledem na občasná stereotypní zobrazení v jeho románech, která hraničí s rasistickými klišé, a to především u postav arabského původu.
Jeho již zmíněná autobiografie La Vache Enragée určitě stojí za přečtení a nabízí značný vhled do tehdejšího anarchismu a francouzské společnosti.
Zdroj: Léo Malet: A fascination with illegalism – Freedom News