V poslední době se mi v mailu sešly nějaké žádosti o pomoc s propagací nových publikací, a protože jako knihomol sám tiskové aktivity hnutí bedlivě sleduji, připravil jsem malé shrnutí toho, co zatím letošek přinesl nebo brzy přinese. Přestože je teprve únor, je o čem informovat.
Už na přelomu roku oznámila Anarchistická Federace vydání knihy o Ricardu Floresi Magónovi, obsahující (nejen) texty, které se v průběhu loňského roku objevovaly na webu AF v rámci připomínky stého výročí úmrtí tohoto mexického anarchisty.
Nově také AF oznámila dotisk knihy Jedu do Magadanu z pera vězněného běloruského anarchisty Igora Oliněviče. Knihu jsem četl, když vyšla poprvé a určitě ji doporučuji, čte se jedním dechem.
Obě publikace je možné objednat zde: knihy — ROLETA39.
Rozjel se i historický spolek Zádruha, který vydal hned čtyři brožury o historii tuzemského hnutí a to:
Anarchismus na Ostravsku 1880-1890
Nýřanská stávka 1882
Franta Choura: horník, anarchista, rebel
Norbet Zoula: apoštol anarchie
Objednávat lze na emailu: spolekzadruha@riseup.net
Zádruha také chystá ve spolupráci s nakladatelstvím Subverze nové vydání knihy Přátelé Durrutiho 1937-1939 od Agustina Guillamóna. Ta se zabývá disidentskou skupinou v rámci CNT, která v průběhu španělské revoluce vystupovala proti kolaboraci předáků CNT se státem a usilovala o návrat k revolučním principům a anarchistickým zásadám. Ač jsem knihu četl v době jejího prvního vydání, je to už více jak dvacet let a určitě se do ní rád pustím znovu. Navíc se staré vydání od FSA neslo v DIY duchu (listy papíru spojené na jedné straně kancelářskou sešívačkou) a určitě rád podpořím nějaké kvalitnější a trvanlivější vydání. Už jsem si několikrát říkal, že publikace FSA z přelomu milénia jsou dnes nesehnatelné a neškodila by nějaká reedice. Doufejme, že časem dojde i na další knihy, zajisté by si nové vydání zasloužila třeba Historie machnovského hnutí.
Antimilitaristická iniciativa oznamuje, že se text Anarchistický antimilitarismus a mýty o válce na Ukrajině, který již dříve publikovala na svém webu, dočkal papírového vydání (popřípadě se dá stáhnout v pdf zde: https://antimilitarismus.noblogs.org/files/2023/02/Anarchisticky-antimilitarismus_tisk.pdf). Text je polemikou s podporou, kterou řada anarchistů vyjadřuje Ukrajině v probíhající válce. S řadou věcí samozřejmě souhlasím, ať už jde o kritiku NATO, všech států (tedy i toho ukrajinského), nacionalismu… Souhlasím s podporou dezertérů i s odmítáním nuceného povolávání lidí do armády (i té ukrajinské). Pořád jsem ale nepřišel na to, jak bez boje a západních zbraní zastavit Putinovu vražednou invazi. Samozřejmě bychom si všichni přáli, aby vojáci obou stran procitli, odmítli nacionalistický podvod a otočili zbraně proti svým pánům, to se ale zatím neděje v dostatečné míře na to, aby to válku zastavilo. Nedokážu se proto přimět k zatracení soudruhů, kteří se kvůli ochraně svých blízkých do bojů zapojili. Rozhodně netvrdím, že služba v teritoriální obraně je nějaký revoluční nebo anarchistický čin, ale jejich rozhodnutí chápu, také bych nechtěl žít v Putinově gulagu. Je velká škoda, že otázka války naše hnutí tak rozdělila. Právě teď, když vláda chystá další kolo asociálních reforem, by bylo dobře, kdyby byl hlas anarchistů jednotný a bylo jej slyšet.
Vydavatelství Neklid připomnělo narozeniny Davida Graebera a při té příležitosti oznámilo: „Na jaro připravujeme k vydání knihu ‘Anarchy – in manner of speaking‘, která je konverzací s Davidem Graeberem o anarchii, vztahu antropologie a anarchismu, kapitalismu, sociálních hnutích, lásce, umění, sexualitě a celé řadě dalších témat.“ Graeber je můj oblíbený myslitel a na tuto knihu se tak obzvláště těším.
No a ať alespoň letmo zabrousíme i za hranice, u AK Press v lednu vyšla kniha Agitated Grupos Autónomos and Armed Anticapitalism in Spain, 1974–1984. Pokud jste si dnes neotevřeli můj Černorudý čtenářský deník poprvé, asi vás nepřekvapí, že anarchistický odboj ve Španělsku je téma, které mě velmi zajímá. Kniha pojednávající o tom, že tato militantní tradice španělské dělnické třídy nezanikla ani po pádu diktatury, je tak velkým lákadlem. Škoda jen, že cena se pohybuje v jiných částkách, než je člověk zvyklý u místní produkce.
No a možná bych mohl využít této příležitosti i k poodhalení svých plánů, byť pouze v elektronické a nikoliv tištěné podobě. V nejbližších dnech přinesu úryvek z nové knížečky Freedom Press pojednávající o anarchistickém hnutí v Řecku. Poté se možná na delší dobu odmlčím, protože bych rád dokončil rozsáhlý výtah z poutavé knihy o historii militantního anarchismu v Argentině, který mi ještě zabere dost času. Zvažuji ale i možnost jeho publikování na pokračování, uvidíme.